Blog

Vrána k vráně sedá

Už jste někdy přemýšleli, proč máte kolem sebe lidi, kteří jsou vám v mnohém podobní? Ano? Všimli jste si toho zázraku? Tato myšlenka mě oslovila v dalším úžasném příběhu, který jsem zrovna dočetla. Posledních pár večerů jsem totiž strávila se Sárou.

A kdo je Sára?

Sára je desetiletá holčička. Žije v podhůří. Svůj volný čas tráví převážně u řeky. Moc ráda objevuje nové věci. Má svá oblíbená místa, jako třeba pozorovatelnu na mostě a stromový dům. Ten pro ni postavil její kamarád Seth. Je to nerozlučná dvojka. Ve třetím dílu se k nim přidává Aneta, takže z nerozlučné dvojky se stává nerozlučná trojka:-).

Toto velmi silné kamarádství spojuje nejen vzájemné porozumění, ale i nádherné tajemství. Obrovská bílá sova jménem Šalamoun. Samozřejmě to není jen tak nějaká obyčejná sova. Je mluvící a velice přátelská. Skrze ní poznávají mnoho zajímavého. Den za dnem se od ní učí, jak žít šťastně.

Příběh Sáry a jejich kamarádů je opravdu nádherný způsob jak dnešním dětem přiblížit radostný pohled na život. A to je přece sen všech rodičů.

Tento příběh mě oslovil nejen svojí pozitivní energií, ale také mi hodně připomněl mé vlastní zážitky z dětství. I já jsem jako malá holka trávila hodně času na stromech. Neměla jsem sice žádný stromový dům, ale stejně to bylo bezva:-).

U nás na zahradě rostlo stromů víc než dost. Nejčastěji jsem tuto zálibu prováděla s kamarádkou nebo se sestrou. Měly jsme dva velké stromové oblíbence. Jednu třešeň a jednu meruňku. Třešeň vedla:-). Měla totiž dokonalou větev, která byla prohnutá jako sedátko, takže jsme v ní byly usazené jako v kolíbce. Cítily jsme se tam bezpečně, ani větřík nás nezastrašil. Často jsme tam klábosily o všem možném, kochaly se výhledem po okolí a v létě se u toho cpaly třešněmi až k prasknutí:-))).

Někdy se na to musím kamarádky zeptat. Snad si to ještě pamatuje.

Ale teď zase zpět ke rčení Vrána k vráně sedá.

Už nějaký čas žiji v docela malé vesničce. Je to fajn. Dokonce móóóc fajn. Všichni se tu zdraví, usmívají se na sebe a taky si vzájemně pomáhají. Prostě všechno tu funguje tak nějak jinak než ve velkém městě, kde jsou si všichni cizí.

Možná by někdo řekl, ale tak to vůbec není. Jenže já to tak stejně vidím. Sára se Šalamounem mi pomohli pochopit, proč to tak je. Rčení Vrána k vráně sedá to vystihuje dokonale. Možná bych to mohla ještě přeložit jako podobný k podobnému sedá. Každý si tam můžeme dosadit to svoje. Jaká jsem já, takové je všechno kolem mě.

Chápe, jak to myslím?

Když má člověk srdce otevřené všemu dobrému, tak ho i dobré věci a lidi obklopují. Prostě si je přitahuje. Jestliže to tak někdo nemá, měl by se zaměřit na sebe. Zkusit se naladit do proudu pohody a lásky. Pak by zíral, jak to funguje. Když se někdo usmívá, usmívá se na něj celý okolní svět. Je to totiž dost nakažlivé:-))).

Třeba nedávno jsme si jen tak psaly s kamarádkou, byly jsme doslova omámené vším dobrým, co nás za poslední dobu potkalo. Byly jsme dojaté a hóóódně hóóódně rozesmáté. Nakonec z toho vznikla jedna kratičká pohádka. Potěšila moje srdíčko a určitě stojí za zmínku. Myslím, že přesně vystihuje můj pohled na svět a pohled lidí na mě. Tak tady ji máte, ať se také trošičku pousmějete.

Za kopečkem pod lesem žila jedna kouzlená víla. A ta byla na všechny tuze milá a lásku všude kolem rozdávala…

Všichni ji měli tak rádi, že jí to prodloužilo věcné mládí:-)...

S Jeníčkem tam šťastně žila, každého svou radostí nakazila…

Šťastná byla velice, tam naproti vodníkovým hrnečkům bydlí ve své voňavé chaloupce...

Chcete vědět, jak to bylo dál?

Pak do jejího života přišel opravdový král. Ten na strunu její lásky hrál, a tak dal, a tak dál…

Pohádka má šťastný konec, ještě však nezazvonil zvonec, veselka se chystá veliká, bude krásná nevěsta…


Až na tu nevěstu se v tom docela poznávám, ale to asi teprve přijde:-))).

A jakou pohádku byste o svém životě napsali vy?


Zpět na blog
Lenka Prošková

Lenka Prošková

Jde cestou, kterou si sama zvolila. Baví ji dělat věci jinak než ostatní. Miluje svůj život. Má ráda sebe, svého syna, rodinu i přátele, prostředí, ve kterém žije, a asi všechno, co ji dokola kolem obklopuje. Miluje svobodu, život jaký vede a to i přesto, že je asi každému jasné, že vždycky všechno dokonalé zdaleka není. Lenka je autorka dvou knih pro ženy Všechno má svůj čas a Krásná neznámá. Píše nejen knihy, ale také články, díky kterým se snaží lidi inspirovat ke klidnějšímu a radostnějšímu životu. Má ráda sny a lidi, kteří mají odvahu je následovat.

Její příběh si můžete přečíst zde. Lence můžete napsat na info@lenkaproskova.cz. Najdete ji i na Facebooku.