Proč

Dnes mě napadlo, že bych vám mohla prozradit, proč vlastně dělám to, co právě dělám. Myslím tím psaní knih a sdílení článků na internetu.

A víte, na co jsem přišla?

Zrovna sedím v trávě u rybníka v Jedovnicích. Je to jedno z mých oblíbených míst, které v blízkosti domova moc ráda navštěvuji. Začíná jaro. Je překvapivě dost teplo. Koukám na mého šťastného syna. Létá s dronem v oblacích. Směje se. Spolu s ním i jeden z jeho nejlepších kamarádů, kterého bereme na naše výpravy s sebou. Vše, co dělají, si užívám spolu s nimi. I když já mám vlastně úplně jinou zábavu. Psaní těchto řádků. Mé srdce se zalévá radostí. Radostí z toho, že máme možnost si něco takového dopřát.

A proč je to tak výjimečné?

Je totiž všední den, něco málo po poledni. Nikde kolem nás není ani jeden jediný človíček. Jsme tu úplně sami. Asi jsou všichni ještě v práci nebo ve škole.

Všude kolem vládne až neskutečný klid. Moji hlavní pozornost mají sice kluci a také psaní, ale sem tam se zadívám i na překrásné okolí. Nemůže mi uniknout pohled na vodní hladinu, na níž se zrcadlí mraky klidně plující po nebi, nebo třeba kačenky, které se sem tam objeví a pak zase zmizí. Nerozplývají se jen mé oči, ale také moje uši:-). Okolní zvuky jsou prostě lahoda pro duši. Je mi skvěle. Přírodu a klid, který mi přináší pozorování okolního dění, prostě miluju.

Někdy sem chodíme i o víkendu. Je to tu úplně stejně krásné, ale přesto jsou moje pocity úplně někde jinde než nyní.

A právě to mě přivádí k odpovědi na otázku: Proč?

Protože miluju svobodu dělat kdykoliv cokoliv se mi zlíbí. Dělat věci jinak než ostatní. Navíc psaní je moje vášeň. Píšu s radostí a s nesmírným naplněním. Nemusím nikoho poslouchat. Žiju takový život, jaký si přeju pro sebe i pro svého syna. Život, který je ničím nespoutaný:-).