Blog

Naděje

Během cesty za mým snem o vydávání svých vlastních knížek, jsem musela také samozřejmě řešit, jak budou obálky mých knih vypadat. Měla jsem jistou představu. Romantickou, uklidňující a nádherně hřejivou pro duši. A hlavně barevnou. Veselé optimistické barvy totiž opravdu miluju:-).

Já sama malovat neumím. Zvládnu tak akorát kytičky, stromečky a domečky. Teď mě napadá, že možná i nějaké to nepovedené zvířátko:-). Nicméně v rodině máme člověka, který tímto nádherným uměním oplývá. Zpočátku jsem se domnívala, že by to mohlo být ono. Snažila jsem se naši spolupráci rozproudit. Ale nakonec z toho nic nebylo.

A tak jsem na to šla úplně jinak:-).

Nastala doba porozhlížení se kolem. Ptala jsem se kde koho možného, jenže nikdo z mých přátel malovat neuměl. Dokonce ani nikdo neznal nikoho, kdo by byl tímto způsobem nadaný.

Na řadu tedy přišly fotky. Zkoukla jsem opravdu hodně fotek z všemožných fotobank, ale ani jediná z nich mě naplno neoslovila. Vůbec jsem nevěděla, co dál. Chvíli jsem si připadala docela beznadějně.

Ale můj optimismus mi dodával silu. Hledala jsem dál. Najednou ke mně přišla informace o webové stránce, na které lidi prezentují své vlastní výtvory. Jak byla příležitost, okamžitě jsem sedla k počítači a vyťukala pár písmenek do klávesnice. Stránky se otevřely. Musím se přiznat, že mě docela slušně nadchly. Tolik úžasně nadaných lidí pohromadě jsem ještě nikdy neviděla.

Mé oči se rozzářily. Uvnitř sebe jsem jasně cítila, že tady něco rozhodně najdu. Nějakou dobu jsem se opět prodírala další hromadou obrázků. Jeden byl krásnější než druhý. Když vtom jsem se doslova a do písmene zamilovala. Byla to láska na první pohled:-). Málem mně tekly slzy z očí, protože po tom maratonu, co jsem v tomto směru absolvovala, mi to připadalo jako zázrak.

Zázrak to nebyl. Byla to Naděje. Přesně takhle totiž Daniela svůj obrázek pojmenovala. Pak už to šlo docela snadno. Koukla jsem na její stránky a přečetla si její příběh. Ihned jsem věděla, že jsem narazila na ženu, se kterou bude radost spolupracovat.

Pole internetu je obrovské, to víme všichni, ale i tak jsem se tam s Danielou dokázala najít. Jsem za to opravdu velmi vděčná, protože její obrázky jsou přesně to, co jsem celou dobu hledala.

Kdyby jste se někdo chtěl pokochat krásou jejího umění, tak tady máte příležitost: www.danielakuruc.com. Určitě nebudete litovat. Jednoznačně je to pastva pro oči i pro duši.


Zpět na blog
Lenka Prošková

Lenka Prošková

Jde cestou, kterou si sama zvolila. Baví ji dělat věci jinak než ostatní. Miluje svůj život. Má ráda sebe, svého syna, rodinu i přátele, prostředí, ve kterém žije, a asi všechno, co ji dokola kolem obklopuje. Miluje svobodu, život jaký vede a to i přesto, že je asi každému jasné, že vždycky všechno dokonalé zdaleka není. Lenka je autorka dvou knih pro ženy Všechno má svůj čas a Krásná neznámá. Píše nejen knihy, ale také články, díky kterým se snaží lidi inspirovat ke klidnějšímu a radostnějšímu životu. Má ráda sny a lidi, kteří mají odvahu je následovat.

Její příběh si můžete přečíst zde. Lence můžete napsat na info@lenkaproskova.cz. Najdete ji i na Facebooku.