Každý to má jinak

Nedávno se mi jedná kamarádka svěřila, že má docela dost knížek. To by asi nebylo nic zvláštního, jenže ona skoro žádnou z nich nečetla. Z jejího přiznání jsem poznala, že je jí to líto. Nicméně ani tak si na čtení nebyla schopna vyčlenit čas. A to vím, že v jejím případě by to zas takový problém být neměl. Trpělivě jsem tedy vyčkávala, co mi o tom poví dál.

Když si já objednám nějakou knihu, pokaždé se nemůžu dočkat, až ji poznám z blízka. Vím, že existují lidé, kteří vůbec nečtou. Jenže ti si ani žádné knihy nekupují. Vědí, že to pro ně nemá význam. Ale případ mé kamarádky je prostě něco úplně jiného. S tím jsem se ještě nesetkala. Evidentně to má každý člověk úplně jinak. To samozřejmě respektuji.

Teď mi třeba hlavou prolétla vzpomínka na můj poslední knižní nákup. Knihu jsem objednala v předprodeji. Vůbec jsem nevěděla, kdy dorazí. Aspoň bude překvapení, jásala jsem v duchu. Já totiž překvapení tuze ráda:-).

Čas běžel. Jednoho dne jsem se vracela vlakem domů. Cesta z města k nám trvá kolem deseti minut, většinou jen koukám z okna na okolní přírodu. Nějak se na ni nemůžu vynadívat. Tentokrát jsem však vytáhla z kabelky mobil. Jednoduše mě napadlo podívat se, co nového se děje. A bylo to tady. Nějací lidé psali, že už knihu dostali. Něco mi říkalo, že i já budu mezi prvními šťastlivci. Moje dušička se tetelila radostí. Už abych byla doma:-).

Kniha na mě samozřejmě čekala ve schránce. Navíc s nádherným překvapením. Obálku totiž pomalovala dcera autorky. Usmívalo se na mě dokonalé sluníčko a srandovní hlavonožec. Radost byla dvojnásobná. Miluju dětské malůvky. Dokáží rozzářit každičký obličej:-))).

Je o mně známé, že si kolem sebe velmi ráda vytvářím příjemnou atmosféru. (O tom, jak má příjemná atmosféra doslova zázračné účinky, si můžete přečíst třeba v knize Hygge.) Rozdělala jsem oheň v krbu, uvařila si voňavou kávičku a zachumlala se pod huňatou deku. Na stole hořela čerstvě zakoupená svíčka z včelího vosku. Ach ta vůně. Chvíli jsem ji pozorovala, ale pak už jsem jen četla a četla. Čas přestal existovat:-).

Mimochodem kniha se jmenuje Karmická sinusoida a napsala ji Ester Davidová. Je o regresní terapii. Téma, které mě moc zajímá. V knize najdete spousty dechberoucích příběhů, nechybí ani příběh autorky a její cesty k práci terapeutky. Všechno je o lásce, pochopení a odpuštění. Karmické vztahy jsou bolestivé, ale když jim člověk porozumí, naší duši to pomůže vyrůst. Móóóc a móóóc toto čtení doporučuji.

Ale teď zase zpátky k mé kamarádce. Nakonec mi navrhla, jestli bych si z jejich knih něco nevybrala a nepřečetla si to. Představovala si to asi tak, že jí pak o ději povykládám. Třeba ji to přesvědčí a knihu si sama přečte.

V knihách je tolik krásy. Proč bych tedy tuto nabídku nevyužila? Pro něco takového se obětuji moc ráda:-). A vlastně proto jsem i tady. Takových lidí je přece mnohem více. Váhají se čtením. Nevědí, co si vybrat.

Já neváhám. Baví mě to. A tak čtu, píšu a užívám si život, jaký ke mně přijde. Knihy, co nám mají co sdělit, s láskou doporučím dál. Třeba jako Dívku s havraními křídly od Terezky Kramerové, kterou jsem si vybrala na první kouknutí. Protože kde je láska, tam je porozumění, štěstí i radost. Tak hurá do čtení:-).