Hledání pravdy

Tentokrát je můj článek o knize Dívka, která nepřestala věřit pohádkám. Krásný název, nemyslíte? Takový pohádkový, že? A přesně takový příběh se v této knize odehrává. Já jsem takový typ ženy, která pohádky a romantiku docela často vyhledává. Ale samozřejmě mám ráda i knihy o všem krásném, co na světě je. Jen ne žádné násilí a depresivní věci. To není nic pro mě. Nemám zájem si něco takového tahat do života. A to ani v knihách.

Možná proto patřím mezi šťasné a spokojené lidi:-).

Tato kniha je krásná především v tom, že je to vlastně příběh, který prožívá většina žen. Všem je tedy hodně blízký. Každá přece hledáme svého prince, nebo snad ne? A přesně do takového příběhu je nádherně vpasovaný příběh o růstu. O růstu ženy, která hledá pravdu. Pravdu o tom, proč se jí dějí takové události, jaké ji potkávají.

Už jsem hodněkrát psala o tom, že stačí důvěřovat svému srdci a nechat se jím vést. A i o tomhle tato kniha samozřejmě je.

A tady je malá ochutnávka:-):

Bolest je mnohem lepší učitel než slást.

Cesta do neznáma stojí hodně úsílí.

Pravdu se člověk nikdy nemůže dozvědět od jiných. Vždycky ji musí odhalit sám.

Stačí se otevřít.

Člověk nesmí dovolit, aby úsudky jiných lidí dosáhly vrchu nad jeho vlastními.

Někteří lidé vstoupí člověku do života a zanechají mu stopy na srdci, čímž je navždy změní. Změna ale může sloužit k lepšímu. Třeba v porozumění různých údalostí, které nás v životě potkaly. A najít síly až z hloubky svého nitra.

Každý vztah, každá zkušenost v sobě nese cenný dar. Pak už záleží na nás samotných, kdy si ten dar uvědomíme a kdy nám pomůže poprat se s bolestí.

Každý den je novou příležitostí k tomu, aby byl člověk takovým, jakým chce být, a zařídil si život tak, jak ho chce mít.

Nejdůležitější pravda, nemusíš se bát být sama sebou.

Nemusím se snažit být jiná. Jsem přesně taková, jaká mám být. Dokonalost je dar přírody. Není to něco, co by sis musela vydobýt. Je to něco, čím jsi, bez ohledu na věci, které k tobě patří a o kterých si myslíš, že by se raději měly změnit.

Jdi stále kupředu.

Věř…věř…věř…